Hnojiva na vodní rostliny

• Nejnovější
• Nejlevnější
• Nejdražší

Všeobecné informace o hnojivech

Složky hnojiv dělíme na makroprvky a mikroprvky. Makroprvky zahrnují dusík (N), fosfor (P) a draslík (K). Akvarijní rostliny je potřebují velké množství. Dusičnany a fosfor se může nacházet i v krmivech, nebo i v samotné vodě. Bakterie v akváriu také produkují dusičnany z exkrementů živočichů. V akváriích s menší osádkou živočichů, nebo v nově založených akváriích proto může být nedostatek dusičnanů. Tehdy se mohou doplňovat vhodným tekutým hnojivem.

Mikroprvky zahrnují všechny stopové prvky, které rostliny potřebují, zejména železo. Pro dobrou barvu listů a jasně zelenou nebo červenou potřebují akvarijní rostliny železo a další mikroživiny, jako je bór, mangan, molybden, měď a mnoho dalších. Při používání hnojiv třeba být však opatrný, protože mohou uškodit některým živočichům. Šneci jsou dost citliví na měď. Krevetky jsou odolnější, ale v některých případech (případně kombinací více přípravků) může dojít k zastavení rozmnožování a dokonce až k úhynu.

Zdroj: Macenauer.eu

Podle převládajících složek se tekutá hnojiva rozdělují na dusičnanová, fosforečná a draselná hnojiva, ale také hotové směsi hnojiv, ve kterých jsou živiny již smíchány ve vyvážené formě. Tyto směsi jsou vhodné pro většinu standardně vysazených akvárií. Jednoduše se přidávají do vody a rostliny je zachycují listy a někdy i kořeny. Existují také speciální, komplexní tekutá hnojiva pro velmi náročné rostliny. Tekutá hnojiva podporují růst všech rostlin ale i řas. Proto je třeba najít rovnováhu v dávkování hnojiv, intenzitě a době svícení, aby se řasy nerozbujnely.

Kromě tekutých hnojiv, která se dávkují do vody, se na zásobování rostlin živinami mohou použít také dlouhodobá hnojiva ve formě podkladových substrátů, tablet a kuliček. Výhodou pevných hnojiv je pomalé uvolňování živin. Pinzetou je můžeš umístit přímo ke kořenům rostlin. Nedostávají se v takové míře do vody a užitek z nich mají jen kořenící rostliny a ne řasy.