Akvarijním obyvatelům, jako jsou krevety, raci, plži, ale i některým druhům ryb můžeš zpestřit stravu v kterémkoliv ročním období. Přírodní, volně dostupná "krmiva" jsou vhodným zdrojem důležitých látek, které někdy neobsahují ani ta nejkvalitnější krmiva. Nejlepší je používat je v kombinaci se specializovanými krmivy.

Hodně živočichů pochází z řek či potoků, ve kterých se běžně na dně nachází spadané listí, dřevo, větve, rašelina nebo části různých rostlin. Živočichové tak mají neustálý přístup k potravě. Právě to by mělo být i naším cílem při jejich chovu v akváriu. Nejde o to mít akvárium sterilně čisté, kde najdou potravu jen během krmení, ale třeba jim zpřístupnit v rozumném množství zdroje potravy, které budou mít k dispozici neustále tak, aby zároveň neovlivnily negativně vlastnosti vody.

Při doplňcích stravy vždy pamatuj na to,:

• aby byly pro živočichy snadno konzumovatelné,
• aby neobsahovaly cizí nebo nebezpečné látky,
• abys je dávkoval v rozumném množství.

Suché listí a olšové šišky

Suché listí z dubu, buku nebo olše není jen skvělou dekorací simulující přirozené prostředí. Dodávají důležité huminové kyseliny a třísloviny (tanin), slouží jako úkryt a mírně snižují pH vody. Olšové šišky mají podobné vlastnosti jako listí. Živočichům však neposkytnou tolik potravy jako listí a úkryty samozřejmě také ne.

Huminové látky jsou přírodní organické sloučeniny vznikající chemickým a biologickým rozkladem organické hmoty a syntetickou činností mikroorganismů. Huminové látky se dělí na základě jejich rozpustnosti na fulvinové kyseliny, huminové kyseliny a humin. Mají antivirové a antibakteriální účinky a pomáhají odbourávat těžké kovy ze živých organismů. Začínají se používat už i v živočišné výrobě, kde už několik studií potvrdilo příznivý vliv na zvýšení intenzity růstu, snížení úmrtnosti a zvýšení aktivity imunitního systému. Huminové kyseliny jsou schopny tvořit ochranný film na stěnách žaludku a střev, odolný proti infekcím a toxinům.

Třísloviny obsahují antioxidanty, působí blahodárně a kromě antibakteriálních účinků posilují imunitní systém.

Příprava a použití v akváriu: Listí a šišky je ideální sbírat na podzim, případně na konci zimy, během suchých teplejších dnů, když jsou ještě na stromech. Dbej hlavně na to, aby to nebylo u zdrojů znečištění (cestách, skládkách, továrnách apod.). Nemusíš je sbírat po jednom, odlomit můžeš celé větvičky. Důkladně vyschlé listí a šišky můžeš v suchém, bezprašném prostředí skladovat i celý rok. Před vložením do akvária se přesvědč, zda na nich není plíseň. Pokud jsou zaprášené, stačí je osprchovat.

Za několik hodin listy nasáknou, ztmavnou a mírně obarví vodu do hněda. V 50 litrové nádrži stačí použít 3–5 listů, ve 100 l klidně 8–15. Když je živočichové zlikvidují, můžeš přidat další. Větvičky v akváriu můžeš i ponechat. Pokud použiješ více listů, nic vážného se nestane, jen voda bude více zabarvena, pro jistotu ale můžeš zkontrolovat pH. Listy není třeba po nějaké době z akvária odstraňovat. Pokud nemáš přístup k takovým listům, můžeš využít i listy mandlovníku mořského. U šišek je třeba být opatrnější, jejich účinek, hlavně co se zbarvení týče, je silnější. Před použitím je dobré je nechat vylouhovat mimo akvária nebo použít menší množství (na 50 litrů 1–2 kusy).

Spařená kopřiva nebo pampeliška

Kopřiva (Utrica dioica) a Pampeliška (Taraxacum) jsou často považovány za plevele. Obě však obsahují množství účinných látek a vitamínů. Živočichové se jimi nejen zasytí ale zlepší se i jejich zdraví, kondice a imunita. Ihned po vložení těchto listů do akvária se na ně krevetky, raci i plži vrhnou. Pampeliška dokonce chutná i plžům Neritina, kteří se běžně živí pouze řasami.

Příprava a použití: Nejlepší je nasbírat mladé listy, nebo u kopřivy celé mladé stonky i s listy. Dbej hlavně na to, aby to nebylo u zdrojů znečištění (cestách, skládkách, továrnách apod.). Listy stačí zalít horkou vodou a nechat odstát 10–15 minut. Potom je můžeš ještě promýt studenou vodou. Podstatné je, aby po vložení do akvária klesly hned na dno. Pokud budou plavat, je dobré je nechat ještě o něco déle v horké vodě. Platí ale, čím kratší doba, tím více hodnotných látek se v nich zachová.

Pampeliška je měkčí a živočichové ji obvykle zkonzumují rychleji. Kopřiva vydrží v akváriu o několik hodin déle. Dávkovat je třeba takové množství, aby bylo do cca 24 hodin zkonzumované. Podávat je můžeš pravidelně i několikrát do týdne. Vypěstovat si je můžeš i v zimním období. Jednodušším řešením však je použít kopřivové granule.

Dřevo a kořeny

Vhodné je, pokud se v akváriu nachází i kousek dřeva nebo kořen. Dřevo obsahuje celou řadu prospěšných aminokyselin. Jako potrava je nejvhodnější měkké dřevo, jehož rozpad je kratší. Stačí ho jen minimální množství, aby neohrozilo negativně vlastnosti vody. Tvrdšího dřeva může být i více. Než ale nasaje vodu a přestane ji barvit může trvat déle. Jeho rozpad je velmi pomalý a proto je vhodnější, pokud jde o větší kus.

Příprava a použití: Vhodné dřevo najdeš u břehů menších řek nebo potoků, ideálně v přírodě, kde je menší šance znečištění. Naplavené dřevo by na sobě už nemělo mít kůru a nemělo by být zcela hladké. Velmi měkké části můžeš odstranit i rukou. Před vložením do akvária je lepší ho na několik dní až týdnů, v závislosti na velikosti, nejprve nechat ponořené ve vodě mimo akvária. Vodu při tom můžeš několikrát vyměnit. Dřevo se tak ještě vylouhuje a případně zbaví nečistot. U větších kusů je výběr správného dřeva a postup jeho přípravy před vložením do akvária složitější a doporučujeme si o tom nastudovat více informací. Pro účel, o který nám jde v tomto případě a pro začátečníky doporučujeme raději začít s menšími kousky. Nemusí však jít jen o naplavené dřevo a kořeny si případně můžeš vybrat i z naší nabídky.

Zelenina

Pro zpestření jídelníčku můžeš vyzkoušet i různé druhy zeleniny: ledový salát, špenát, mrkev, dýně hokaido, okurka či jiné. Očištěnou mrkev můžeš škrabkou na brambory nastrouhat na tenké proužky. U větších živočichů ani není nutné ji spařit. Snaž se vyhýbat podávání vrchní části zeleniny, která může obsahovat škodlivé konzervační nebo jiné látky.

Autor: Ondrej Svoboda

Líbil se ti tento článek? Dej nám like. Pokud bys do něj něco doplnil nebo ho pozměnil, napiš nám na info@shrimp.sk. Zlepšováky a návody týkající se akvaristiky a podobných oblastí se vždy hodí. Pošli nám ty své a pomůžeš tak ostatním. Obsah neustále rozšiřujeme, tak se máš na co těšit. Pošli nám tip, jaký článek by tě potěšil.