Tropický ráj po 1 roce od jeho založení

Náš zákazník, pod přezdívkou Ericsson, nám poslal upgrade svého paludária po 1 roce. Pokud sis ještě nepřečetl/a první část článku, najdeš ho zde.

Během roku došlo k výrazným změnám v zastoupení rostlin a mechů. Jelikož paludárium kypí životem a krabi se tam velmi jednoduše množí, přibývá konkurenceschopnosti, co se týče stravy. Proto některé rostliny po roce už zmizely (kraby je sežraly) a také mechy. Průběžně je musím doplňovat.

TECHNOLOGIE

LED osvětlení je tvořeno dvěma odstíny LED pásů - teplá bílá 3400K a studená bílá 6500K. Intenzita osvětlení a vzájemné míchání odstínů (celkové barvy světla) je řízena řídícím modulem, který dokážu připojit k PC přes Micro-USB kabel a pomocí programu nastavit jednotlivé časové úseky. To znamená, že lze na přesný čas nastavit východ a západ „slunce“, přičemž tomuto úseku lze přiřadit nejen barvu a intenzitu světla, ale také jeho trvání a proces gradace (stupňování). Tímto procesem dochází tak, jako ve skutečné přírodě k postupnému zvyšování intenzity světla a přechod ze žlutých paprsků při východu (a západě) až po jasné bílé světlo v poledne.

K řídícímu časovému modulu jsem přidal miniaturní mp3 přehrávačse zesilovačem a do krabičky zabudoval subwoofer. Časový modul v nastavený čas spustí přehrávání zvuku hřmění a deště. Trvání skladby je 1 minuta, během které se spustí automatický rosící systém.

Během dne je světlo dopoledne nastaveno tak, že 10 minut před příchodem bouře se mírně setmí, což simuluje příchod skutečné bouře v přírodě.

Technologii osvětlení a řízení jsem sestavil sám z elektronických komponentů, které lze koupit na internetu (programovatelný modul, trafo, mp3 přehrávač, výkonový zesilovač, spínací časové obvody a relé, LED pásy, kabeláž). K návrhu systému, programování a montáži je pochopitelně zapotřebí mít nějaké to know-how a dovednosti.

Rosení paludária je zajištěno umělým deštěm. Jako déšť používám výhradně destilovanou vodu a v létě dešťovou, kterou si zachytím. Déšť vytváří tlakové čerpadlo a trysky, rozmístěné v horní části paludária. Toto čerpadlo je komerčně vyráběný produkt, který lze běžně koupit. Osvědčila se mi sestava čerpadla s hadičkami a tryskami od firmy Repti Planet – název Terrarain 2.0. Trvání deště si můžu nastavit. Mně se osvědčilo mít jeden delší interval (25 sekund). Pár týdnů jsem však testoval také dvě bouře za den s intenzitou deště v trvání 15 vteřin.

V horní části paludária je umístěn digitální teploměr.

Vlhkost vzduchu v paludáriu řídí časový modul (stejný, který řídí i světlo). Tento modul ráno zapíná a večer vypíná miniaturní ventilátor, umístěný v horní části paludária – nucené větrání. Toto přivádí čerstvý vzduch do paludária a zároveň nutí vzduch uvnitř cirkulovat (ventilátor je umístěn v pravé horní části shora, takže vzduch proudí dolů, narazí na vodní hladinu a pokračuje doleva vzhůru, čímž vytvoří kruh.

Tento jednoduchý princip zajišťuje trvalou cirkulaci vzduchu a tak se v paludáriu nevyskytují žádné plísně.

Uvnitř vodopádu je zabudován fogger. Zapíní výrobníku mlhy (foggeru) je řešeno přes klasickou komerční spínanou zásuvku s časovým programem. Jsou tam nastaveny intervaly (15 min. výroba mlhy, 15 min. pauza) během celého dne od 08:00 hodin. do 21:00 hodin. V noci fogger neběží, protože řídící modul vypíná nucené větrání, takže vlhkost v paludáriu stoupne během noci na 99%.

POTRAVA

Ryby mají krmení řešené automatickým dávkovačem krmiva firmy DUPLA – DuplaMatic, které se mi nejvíce osvědčilo. Každá z přihrádek lze naplnit různým množstvím a typem krmiva pro každý den (nebo časový úsek). Je tedy možné naprogramovat i několik dávek krmiva během dne.

Sladkovodní krevety se živí stejnou potravou, jako ryby, navíc požírají odumřelé části rostlin, které padnou do vody.

Krabi však takovou možnost krmení nemají, a tak je třeba je krmit ručně, protože žijí prakticky stále mimo vodu. V mechu a půdě si vyhrabávají úkryty (díry), kde tráví část dne ve skrýši. Vylézají průběžně během dne hledat krmivo. Jako potrava jim slouží převážně mladé rostliny, mechy a rozkládající se zbytky rostlin (staré listy apod.).

Modlivky a žáby (Epipedobates Anthoni) se živí ovocnými muškami. Připravuji si doma krmné násady v lahvích, kde se mi průběžně líhnou octomilky (vyšlechtěná nelétavá varianta ovocných mušek druhu Drosophila hydei). Mušky sypu do paludadia volně (na listy, na vodní hladinu, kamkoli). Mušky se rozlezou a většinu času tráví posedáváním na listech, mechu a větvích prakticky v celém prostoru paludária. Ve spodní části paludária je loví žáby a krabi. V horní části paludária pobývají modlivky, které si mouchy loví.

Ovocné mušky postačuje přidávat jednou za dva-tři dny.

Z mých zkušeností mohu říci, že ryby druhu Polozobánka malajská- Dermogenys pusilla a Sekernatka mramorová - Carnegiella strigata tyto mouchy rádi chytají, když padnou na vodní hladinu. Samozřejmě je to vynikající přirozené krmivo i pro ostatní druhy ryb, které tam chovám (Sumeček průsvitný, Neonka červená).

Krabi a žáby se kromě octomilek krmí i miniaturním hmyzem, menším než špendlíková hlavička - chvostoskoky (Collembola) a tropickými isopody (Porcellio laevis), které zajišťují tzv. krby. zdravotní policii ve vlhkém prostředí. Přirozeně se tyto vyskytují v přírodě. Já mám v paludáriu samozřejmě tropické druhy chvostokoků. Tyto jsem tam při založení paludária vložil a postupně se přirozeně množí a slouží jako potrava.

VZTAH MEZI ŽIVOČÍMI A ROSTLINAMI

Snad mě nikdo ze zanícených chovatelů, akvaristů a jiných milovníků přírody neukameňuje za to, že jsem do svého paludária nastěhoval druhy, které se v reálné přírodě nikdy nesetkaly. Všechny však mají naprosto stejné nároky na prostředí (ačkoli žijí v jiných zemích a kontinentech - například pralesničky - jižní Amerika, Ekvádor; modlivky - jižní Čína; krabi - Jáva, Indonésie). Každý z těchto druhů však obývá jiné části paludária, takže se navzájem nějak výrazně neohrožují. Pralesničky obývají své oblíbené bromélie, kde tráví většinu času v paždí listů, kde je dešťová voda.

I když musím přiznat, že jedna velká modlivka ulovila jednu z mých pralesniček, což mě dost zaskočilo, protože jsem se v literatuře, ani na internetu nedozvěděl, že by v přírodě lovila i něco jiného kromě hmyzu.

Jelikož krabi jsou i ve své domovině pořádní požírači všeho, co jim chutná (a chutná jim všechno), pokud nebudou mít stálý přísun čehosi, co mohou okusovat, postupně vám budou (tak jako mně) konzumovat rostliny a mechy. Třeba je doplňovat, není to žádná tragédie. Horší to je, když vám sežerou miniaturní pralesní orchideje za pár stovek eur :-D Moje doporučení - nekupujte si drahé rostliny. Ale je pravda, že do tužších druhů rostlin se nepustí vůbec. Některé orchideje s tuhými kožovitými listy jsou i po roce nedotčeny. Akvarijní rostliny jsou jemné, a tak většina slouží pro ně jako potrava. Při dobrém světle se ale velmi dobře množí i ty, které jsou půdopokryvné a dekorativní (Riccia fluitans, Taxiphyllum barbieri, Leptodyctium riparium, Fissidens Fontanus, Hydrocotyle tripartita, Hemianthus callitrichoides Cuba)

NA ZÁVĚR

Závěrem bych chtěl všem nadšencům akvaristiky, vivaristiky a chovatelství popřát mnoho úspěchů a trpělivosti. Jistě mi každý dá za pravdu, že vybudovat domov pro zvířata a rostliny vyžaduje i určité znalosti, ne jen odhodlání. Také je jen sbírám a postupně se učím, a tak budoucím zájemcům o vybudování něčeho podobného odkazuji, aby investovali hodně času (a peněz) na koupi kvalitních publikací (které jsou jen v angličtině nebo němčině) a strávili nejprve desítky hodin čtením nebo výměnou zkušeností od jiné chovatele, dokud se do něčeho vůbec pustí.